27. výročí M.I. v Moravském Krasu – 27.září 2014

DSC_0041

27.9.2014  Krásensko, Vilémovice, Holštejn, Sloup …

Na autobusovém nádraží se schází nakonec následující sestava: Rolf, Dingo, Viki, Kuba, Žabka, Tichošlápek a také africký kamarád Zachariáš.  V 10:04 odjíždíme autobusem do nejvýše položené vesnice okresu Vyškov – Krásenska. Mraky a mlha, které jsme viděli cestou nevěštili nic dobrého, naštěstí se počasí během dne přece jen vylepšilo.  Na zastávce v Krásensku se k nám přidává Soki a tak v počtu 8 osob vyrážíme směrem k nejvyššímu místu Drahanské vrchoviny – Kojálu. Na 600m vysokém kopci se nachází 340 metrů vysoký televizní vysílač, který je vyšší než pařížská Eiffelovka. To udivilo nejen francouzské turisty cestující z Blanska, ale také našeho kamaráda ze Súdánu. Odtud pokračujeme do obce Lipovec, kde si v restauračním zařízení dokupujeme nějaké suroviny. Ve vesnici zrovna probíhala rekonstrukce silnice vedoucí do Moravského Krasu a tak jsme se mohli ohřát u rozžhaveného asfaltu či spatřit parní válce přímo v akci. Po dvou kilometrech přicházíme do vesničky zapadlé v hlouby lesů Drahanské vrchoviny – Holštejna.

Indiáni MoravštíZde se již krajina začíná hemžit nejrůznějšími vápencovými skalami, jeskyněmi, závrty a dalšími krasovými útvary. Zvenčí jsme mohli spatřit jeskyni Bílá hvězda, ovšem do jeskyně Hladomorna byl již přístup možný a tak se s baterkami vydáváme dovnitř. Ač prostory ve vnitřku nebyli zase tolik rozlehlé, mohli jsme si alespoň na pár okamžiků připadat jako hrdinové knihy Modrá rokle. Poté si dáváme svačinku na zřícenině hradu  Holštejn, kde nás čeká společné fotografování a hra „Rodrigo chytá klíč“. Všichni jsme se shromáždili dole pod skalou a Soki nám dolů poté z výšky snad 50 metrů hodil dva tenisáky, které jsme chytali. Šťastnými majiteli se stali Rolf a Dingo a získali tak 10 bodů. Další bodovanou hrou se stalo pozorování přírody – 3 body získal ten kdo jako první zpozoroval žlutý kvítek, živé zvíře, turistickou značku či lesní plody. Dále se dostáváme k Nové Rasovně, kde se do země propadá voda Bílého potoka. Zde ve víru mizí voda do bezedných hlubin a nepřál bych nikomu do ní spadnout. Dále se dostáváme i k Pikové dámě, Staré Rasovně a následně do přírodního areálu – vápenky Velká dohoda. Zde mohou turisté a výletníci využít visutých lanových lávek či dokonce lanovku. A tak jsme se rozhodli vyslat jednoho zástupce našeho klubu na tuto atrakci. Vybrána byla sice Žabka, ale po zjištění že bychom nestihli autobus bohužel tuto disciplínu za 15 bodů, musíme oželet.

Ve Sloupu se nám podařilo stihnout autobus do Rájce kam přijíždíme po páté hodině. Ovšem nikde žádná restaurace, bufet či občerstvení a tak až u nádraží za starou dřevěnou ohradou nacházíme občerstvovací zařízení, které by sneslo ty nejpřísnější měřítka hygienické kontroly a červenou kartu by možná vytáhnul i statik. Ovšem atmosféra zde vládla přátelská i díky místnímu štamgastovi Lubošovi, který měl asi okolo 70 let a pár rumů v sobě. Dobrá točená kombajnovka a smažák + hranolky s africkým kořením – to byl symbol nádražní pohody v místě, kde se na pár let zastavil čas. V 18:20 už nám odjíždí vlak do Brna, ve kterém nás ještě čeká znalostní hra a poslední možnost nahrabat si nějaké body. Bodování nakonec dopadlo následovně: 15- Dingo, 14 – Rolf, 13- Žabka, 5 – Tichošlápek, 4 – Soki, 2 – Viki, 1 – Zacharaya, 0 – Kuba. V Blansku nám již vystupuje Soki, v Brně poté Žabka a my se vracíme rychlíkem v 19:56 zpět do Vyškova. Tak brzy na viděnou přátelé – třeba v listopadu ve Stínadlech.

Reportáž na i-Klubovně

FacebookTwitterGoogle+